Za
horečku se označuje tělesná teplota zvýšená nad definovanou normu, obecně nad 38°C.
Horečka je nejčastěji obrannou odpovědí organismu na infekci.
Měření teploty:
Rektálně (v zadečku) – doporučováno u malých dětí, cca do 4 let věku
Orálně (v ústech) – je o 0,6°C nižší než rektální
Axilárně (v podpaží) – nejčastěji používaná metoda, o 0,5°C nižší než rektální
Ostatní formy měření jsou spíše orientační.
Kdy srážet teplotu:
Je důležitý celkový stav dítěte a jeho komfort (jak teplotu snáší, zda ho k tomu nebolí hlava,
klouby, apod.).
Vždy doporučujeme srážet teplotu nad 38,5-39°C měřeno v podpaží, do 38°C teplotu
nesrážíme, hodnota „mezi" se řeší individuálně, ale není chybou tuto teplotu snižovat.
Jak srážet teplotu:
Fyzikální léčba:
V poslední době je nejvíce doporučovaný tzv. „sponging" = houbu namočit do vody o teplotě
ne nižší než 30°C a oťukávat povrch těla. Pokud má dítě studené ruce a nohy, pak
otukáváme pouze trup a čelo.
Léky:
Nejčastějšími léky proti vysoké teplotě jsou paracetamol a ibuprofen.
Paracetamol (Paralen, Panadol, Mexalen) - 10-15mg/kg hmotnosti a dávku, interval 6 hodin,
maximální denní dávka 75mg/kg/den.
Ibuprofen (Nurofen, Brufen, Ibalgin) - 5-10mg/kg hmotnosti a dávku, interval 8 hodin,
maximální denní dávka 40mg/kg/den.
Pro zjednodušení jsou níže přiloženy tabulky.
Praktické rady:
-
Pokud je třeba rozkrojit čípek, dělíme ho podélně, nožem nahřátým pod horkou vodou.
Sirup můžeme naředit trochou čaje, šťávy, přesnídávky (pokud ho dítě nechce samotný), dát zapít.
-
Dítě by mělo při horečce omezit fyzickou aktivitu, pít dostatek vlažných nedráždivých tekutin.
-
Léky proti horečce dávkovat podle hmotnosti, ne podle věku.
-
Nekombinovat současně lék s fyzikálním chlazením, fyzikální chlazení lze využít samostatně či v mezidobí.
-
Nedoporučuje se ihned začínat s kombinací paracetamolu a ibuprofenu. Obvykle začínáme
s paracetamolem, pokud nezabírá přejít na ibuprofen. Kombinace obou léků je až třetí volba,
mezi jednotlivými dávkami léků musí být minimální rozestup 3 hodiny.
-
Teplotu začít srážet ještě před případnou návštěvou u lékaře.
(zdroj: Šebková, Zíma, Praktické dětské lékařství, Grada, 2020, str.197-200)